Inspirála

(Připravila Jitka Třešňáková z podkladů spolupráce s Anatolij Někrasovem) Co musí vědět rodiče, aby vytvořili kvalitní prostor lásky pro příchod dítěte? V čem spočívá smysl lidského života? Co je člověk? Co představuje láska a svoboda? Co znamená muž a žena? Proč vzniká rodina a rodí se děti? To všechno a ještě mnoho dalších věcí musí budoucí rodiče vědět. Plně souzním s Anatolij Někrasovem, ruským spisovatelem a terapeutem, který říká, že naše duše zná odpovědi na všechny tyto otázky. Jinak by sem nepřišla. Ví, že na Zemi jsou věci, které v jiné dimenzi neexistují. Především to jsou zkušenosti vyplývající z mezilidských vztahů včetně sexuálních, a to v různých podobách. Ve fyzickém světě je možné naplno prožít život i stav štěstí. Duše také ví, že přichází změnit život rodičů a pomoct jim napravit chyby. Děti jsou naši učitelé. Přicházejí, aby pomohly rodičům a rodu zvětšit lásku, štěstí a radost. Naše duše i my víme, že jsme přišli na tuto planetu žít šťastně a udělat šťastnější život rodičů, rodu i celé země. V tom spočívá hlavní smysl života a jeho nalezení představuje obrovský krok v rozvoji člověka.

Již přes rok pracuji spolu se svými spolupracovníky na sestavení krokového průvodce k vlastní celistvosti / integritě, která je základním předpokladem k nalezení hlubokých a trvajících pocitů štěstí.

Při rozhovorech s Anatolij Někrasovem se silně ukazuje, že jednou z nejdůležitějších vlastností člověka, která jej odlišuje od ostatních bytostí, je tvořivost. Nezávisle na tom, jestli jsme muž nebo žena, jsme tvůrci svého života i obecně života na Zemi. Ale člověk je především tvůrcem lásky a zdrojem této silné energie.

Z toho vyplývá naše další málo známá vlastnost: člověk je jednotný se všemi rovinami Země i vesmíru. Spojuje v sobě všechny roviny bytí včetně fyzické, která je srovnatelná s ostatními. V mnoha případech je dokonce důležitější než jiné roviny. Kromě toho se nacházíme na předním okraji života, protože žijeme ve fyzickém světě, v němž existuje rozdělení na těla a osoby podle pohlavních znaků. Probíhají v něm procesy interakce a působí nejsilnější energie.

Existuje moudrost, jež praví, že člověk je mocnější než Slunce. Co je vlastně Slunce? Je to jen jedna z hvězd naší Galaxie Mléčné dráhy, ale v ní se nacházejí miliardy dalších hvězd. Podobných galaxií existují ve vesmíru miliardy. Člověk je zastoupen ve všech rovinách vycházejících daleko za hranice Sluneční soustavy i Mléčné dráhy. Nyní už chápeme frázi, že člověk je mocnější než Slunce. On skutečně ve své plné síle a slávě zahrnuje miliardy takovýchto sluncí. Je těžké si to představit, ale nastává doba člověka uvědomělého, jenž mnohem lépe chápe sám sebe i své poslání. Máme nesmírnou sílu, proto musíme přistupovat k pozemským úkolům odpovědně, s jistotou a velikou láskou, abychom svou mocí neuškodili světu.

Věděli rodiče,co je láska? Vy to víte? Zatím ještě málokdo chápe její skutečný význam. Nejčastěji můžeme slyšet, že láska je cit. Jestliže v lásce vidíme jen cit, milionkrát ochuzujeme nejen lásku, ale i svůj život. Přitom láska představuje celý vesmír. Podstatou lásky je živá a vysoce inteligentní vesmírná energie, jež má schopnost tvořit a spojovat.

Láska odstraňuje všechny překážky, pokud jí opravdu důvěřujeme a pochopíme, v čem spočívá její poslání. Tvůrcem této silné energie je člověk. Musíme pochopit, že jsme tvůrci lásky, nejsilnější vesmírné energie, jež má schopnost stvořit nový život. Taková je naše skutečná velikost a význam. Například když letíme v letadle a naplníme jej láskou, provází nás celou cestu. Všichni cestující otevřou svá srdce a s letadlem se nic nestane. Tak se to děje vždycky. Všechno kolem se rozvíjí podle jiných zásad a neřídí se tvrdými zákony tohoto světa.

Láska se zrodí jen tam, kde je svoboda. Jsou nerozlučitelné a jedna bez druhé nemůže existovat.

Svoboda je prostor, v němž se šíří láska. Z toho také vyplývá výraz prostor lásky. Bez svobody nevznikne láska, ale oddanost, sobeckost a pocit vlastnictví. Bez lásky zase není svoboda, ale bezmezná zvůle, zkáza nebo bezvládí. Hlavní zdroj nesvobody máme v hlavě v podobě bludů, komplexů a psychických bloků. Nesvobodu v těle představuje bolest a nemoc. Správné chápání svobody musíme uložit do svého vědomí.

V krocích na cestě k vlastní integritě či celistvosti musíme odstranit z vědomí a podvědomí všechny nesvobody. Jednou z nich je náboženství, jež silně ovlivňuje myšlení lidí. Hluboko v jejich vědomí se usadila představa, že blaženosti nelze dosáhnout na Zemi, ale až v království nebeském. Lidé začali považovat život za přípravu k blaženosti v nebi a utrpení brali jako důležité duchovní hrdinství. Náboženství vytěsnilo přírodní síly z lidského života a nahradilo je duchovní energií. Boha však vyneslo do výšin a člověka podřídilo vyšším silám. Lidé se dostali pod ochranu určitého egregora, ale ztratili mnohem více, svou svobodu. Je nutné, abychom si uvědomili, že právě život na Zemi představuje blaženost.

Štěstí představuje život v lásce a radosti tady a teď ve vlastním fyzickém těle. Přicházíme na Zemi, abychom žili šťastně a aby byl šťastný i život kolem nás.

Co je to vlastně štěstí?

Aby se mohlo uskutečnit, musíme je pochopit. Rozeberme si, co si pod pojmem štěstí představujeme:

• jako první uvádíme zdraví, protože je důležitou součástí štěstí. Samozřejmě že můžeme být šťastní a nemocní, ale štěstí je velmi omezené
• harmonie duše, těla a lásky. Je důležité, aby všechny složky byly stejně rozvinuty a projevovaly se v životě stejnou měrou
• tvůrčí přístup k životu, kdy jen nežijeme, ale život tvoříme. Pro člověka je postavení tvůrce nezbytné, jinak by se nelišil od rostlin nebo zvířat. Tvůrčí činnost přináší realizaci, uspokojení a radost
• projevená láska k sobě, blízkým a celému světu
• schopnost přijímat lásku
• harmonické vztahy s opačným pohlavím
• pozitivní vnímání světa, přijímání všeho, co k nám přichází, ať už je to příjemné nebo užitečné
• smysl života, poznání svého poslání
• schopnost darovat všechno, co je v nás nejlepší, dělit se o štěstí i radost, aby štěstí kolem nás vzrůstalo a obklopovalo nás šťastné prostředí
• svoboda. Bez ní se tvůrčí činnost nerozvíjí vůbec nebo je omezená
• všestranné vnímání světa, duchovnost
• velkorysost, štěstí vlasti (rodu, národu a Země). Za vlast pokládáme celou Zemi.
• hmotný blahobyt a dostatek
• neustálý rozvoj uvedených vlastností. Rozvoj je také důležitou součástí štěstí, protože se jinak časem změní v nečinnost

Všechny uvedené složky štěstí, jestliže se realizují současně, přinášejí veliké štěstí člověku i okolnímu světu.