Inspirála

Prvotní původ strachů, nedůvěry v sebe a ve druhé, nesebepřijetí, poruch chování a zdravotních problémů v tomto životě se ve většině případů nachází v naší matrici, v našem „základním nastavení“. Naše matrice se tvoří od momentu prvotního kontaktu našeho vědomí s touto dimenzí, tedy od prvních vjemů z období před našim početím, při početí, v době prenatálního vývoje a porodu. Vzhledem k tomu, že přirozeným prostředím pro naši bytost je přijetí a láska, vše ostatní, co nesouvisí s těmito kvalitami (strachy, nepřijetí, hodnocení apod.) vytváří určitou interferenci, působí stresově a traumaticky a konkrétními způsoby ovlivňuje náš vývoj v matčině lůnu. Toto se děje jak na úrovni vývoje fyzického těla, tudíž vývoje tvrdých a měkkých tkání, orgánů a tělesných tekutin, tak na úrovni vědomí, tudíž vzniku konkrétních postojů k sobě samým a ke svému okolí. Takto vytvořený blok v neposlední řadě působí také na kvalitu a kvantitu vitální / životní energie, která také do značné míry ovlivňuje způsob života člověka, jeho emoce a životní elán a entuziazmus.

Během vývoje dítěte v těhotenství se vytváří základní psycho-fyzicko-emocionální struktura celé vyvíjející se bytosti, jejíž vlivy na život po narození je skutečně nesmírný, i když ne prozatím dobře rozeznány a uznány současnou vědou a společností. Mnoho lidí si myslí, nebo předpokládají, že děti v prenatálním věku nejsou při vědomí a tudíž nevnímají. Vzpomínám si na nedávnou večeři v jedné restauraci, kdy těhotná matka seděla v části pro kuřáky. Zeptala jsem se jí, zda si nedělá starosti o dítě, které čeká a zda si nemyslí, že kouř a hlučné prostředí může dítě obtěžovat a ona odpověděla: „Samozřejmě že ne, v této fázi děti ještě nic necítí!“ Nic není dále od pravdy. Výzkum a bádání posledních 30-ti let ukazuje, že prenatální prožitky si můžeme pamatovat a že mají hluboký vliv na život člověka. Dopad těchto zkušeností je ještě zásadnější, pokud jsou doprovázeny násilnými podmínkami či interaktivními traumaty, čili traumaty, které na sebe vzájemně působí a vytváří tak následky. Je například nepravděpodobné, že zaseknutí v porodních cestách při porodu způsobuje pocit klaustrofobie u dospělých. Je však možné, že začneme trpět klaustrofobií, pokud podobná traumata a „stimulátory“ prožijeme i po narození.

Začátek našeho života není vždy následkem aktu lásky našich rodičů. Někdy můžeme být také zplozeni pod vlivy nejasných nebo instinktivních citů. Naše zplození můžeme považovat za individuální „velký třesk“. Tento mechanismus tvořící „tělesný vesmír“ je z pohledu mikrokosmu naprosto shodný s Velkým třeskem, který dal původ vzniku vesmíru.

Moje práce s metamorfní technikou a regresní vizualizací mne vede také k této logické hypotéze: vztah rodičů k sexualitě (vlastní i vztahové) se odráží v okamžiku početí a je převeden k nové bytosti, se kterou nese životem jako aura. Někteří rodiče, kteří jsou mezi sebou a svými dětmi velmi propojeni, si pamatují přesně okamžik početí. Na druhé straně je početí považováno některými pouze za nehodu nebo tragédii, která změnila jejich životy.

Nová bytost si bude pamatovat, pokud matka nebo otec odsuzovali sex, pokud se jim nelíbila jejich těla či zda se případně navzájem nenáviděli. Bude si pamatovat, pokud se rodiče při oplození setkali v láskyplném prostředí či zda otec byl násilný vůči své matce, která své tělo nabídla pasivně. Bude si pamatovat také na bolest či štěstí, nebo lásku a potěšení, které rodiče cítili, když se setkávali. Často jsou lidé, se kterými se setkávám během své terapeutické práce, překvapeni z rozpoznání tohoto úhlu pohledu na vlastní rodiče.

K prvnímu programování ženských a mužských energií dochází tedy v době početí. Pokud je početí oslavou, pak bude narozená bytost život slavit. Pokud je početí bolest, pak má život nevědomou tendenci být utrpením.

Ošetření traumat prenatálního vývoje Je to velmi důležité léčit prenatální zranění co nejdříve, protože, jak jsme již řekli, primární trauma dávají tvar a formu a určují, jak budeme vnímat zkušenosti a prožívat následné události života. Pokud se léčba provádí na počátku těhotenství, nebo v prvním roce života, budou zkušenosti z dětství uvolněné z vlivu prenatálu a děti se budou vypořádávat s jejich životy uvolněni od zátěže a omezení z prenatálních traumat, která mohou mít negativní dopad na duchovní, fyzický a psychický rozvoj dětí. Naopak děti, které byly počaty s láskou a ve svém prenatálním vývoji byly ušetřeny traumat nebo ty, které je mají vyřešeny, se stávají jedinečnými bytostmi: jsou více duchovně vyvinuti, vykazují vyšší úroveň lidského potenciálu a mají rychlejší vývoj. Oproti neléčeným a traumatizovaným dětem jsou sebevědomé, mají vyšší IQ, jsou empatické, citově zralejší, spolupracující, tvůrčí, loajální, milující, soustředěné a uvědomělé.

Skutečnost, že prenatální traumata rozhodují o tom, jak budou události života následně vnímány, neznamená, že zkušenosti z dětství nejsou důležité z hlediska lidského rozvoje. Naopak, dětské zkušenosti jsou nesmírně důležité a rozhodují o tom, jakými se děti stanou v budoucnu a právě proto, že doba dětství je velmi důležité, osvobození od břemen traumatu z dětství je nezbytné. Tyto teorie potvrzují výzkumy Dr. Bruce Liptona, amerického biologa a vědce nové éry (u nás od něj vyšel nesmírně zajímavý titul „BIOLOGIE VÍRY – Jak uvolnit sílu vědomí, hmoty a zázraků“, ve slovenštině „BIOLÓGIA PRESVEDČENIA“). Čím dříve je možné vyřešit traumata, tím větší je šance dítěte prožít zkušenost dětství bez vlivu prenatálu a těch sil, které nabourávají pocity bezpečí, zabezpečení a růstu. Dítě pak může mít možnost volně vyjádřit svůj jedinečný lidský potenciál, využít vlastní vnitřní inteligenci a být sebou samým aniž by bylo utlačováno ranými traumaty. Metamorfní technika (u nakladatelství Eugenika vyšla kniha JEMNÁ MASÁŽ – METAMORFNÍ TECHNIKA) je skvělý a efektivní způsob, jak sladit tyto přijaté časné vlivy (otisky).

Metamorfní technika (MT) je výjimečná metoda pro uvolnění starých duševních traumat, strachů a stresů vytvořených v období před početím, při početí, v průběhu prenatálního vývoje a při porodu, které nevědomě ovlivňují naše životy a blokují a omezují náš přirozený stav bytí a kvalitu a kvantitu životní energie. Její aplikace působí na uvolnění psychických a emočních stavů napětí, na zlepšení fyzického zdraví, na přísun vnitřní síly, radosti, psychické vyrovnanosti a plné využití vlastního potenciálu a tvořivosti. Uzdravujícím zdrojem je zde životní energie přijímajícího, vrozená inteligence organizmu a jeho schopnost se regenerovat. MT je určena pro všechny zájemce o vlastní rozvoj, o pohodu a zdraví v rodině, pro terapeuty, maséry, lékaře, pro pracovníky s postiženými osobami. MT je metoda, kterou se mohou naučit všichni a použít ji jak pro sebe samé, tak pro druhé. Je přístupná všem.

MT můžeme provádět kdekoliv, není třeba zvláštního místa ani zařízení. Je možné ji praktikovat v klidu terapeutického studia, doma na gauči, při sledování televize, na cestách, či při pauze v kanceláři. Díky možnosti aplikace dle vlastních potřeb a osobních preferencí je možno snadno začlenit použití Metamorfiky do každodenního života. Pro svou jednoduchost a skutečnost, že její samotné provádění je příjemné a uklidňující, používá mnoho lidí MT jako nástroj pro růst a realizaci svých schopností. MT se dobře doplňuje jak se všemi alternativními terapiemi, tak i s terapiemi klasické medicíny.

Kde a jak se můžete Metamorfní techniku naučit? Metamorfní techniku je snadné se naučit. Nepotřebujeme žádné zvláštní schopnosti ani odborné znalosti.

MT se můžete naučit prostřednictvím kurzů v ČR a SR vedených instruktorkou a terapeutkou MT Jitkou Třešňákovou. Jitka žije v Miláně a je přímou žačkou spoluobjevitele metody Gastona San-Piera a dlouholeté terapeutky MT Isabelly Tavilla, u kterých v Miláně absolvovala kurzy a instruktorská školení a sama tuto metodu provádí terapeuticky. Jejím záměrem je přenést tento transformační prostředek do České republiky a na Slovensko ke každému, kdo pocítí potřebu změny ve svém životě.