Inspirála

ZMĚNOU ÚHLU POHLEDU A POZNÁNÍM SMYSLU TOHO, CO SE VÁM DĚJE.. ESEJSKÁ ZRCADLA jsou jedinečným a univerzálním klíčem a darem moudrosti našich předků k poznání smyslu vztahů a principu tvorby vlastní reality. TISÍCE LET STARÝ A PŘITOM NOVÝ POHLED NA NAŠE VZTAHY A UDÁLOSTI V ŽIVOTĚ Tento jednoduchý a přitom tak „jiný“ postup je skvělým nástrojem pro všechny, kdo se rozhodli udělat změny ve svém životě a ve svých vztazích a jsou také skvělým terapeutickým nástrojem. ESEJSKÁ ZRCADLA začal šířit americký vědec Gregg Bradenen před 20 lety prostřednictvím své knihy „Matrix – Božský zdroj“ a konferencí po celém světě. Osobně jsem o nich prvně slyšela v r.2007 na Bradenově konferenci v Miláně a po té se naučila terapeuticky používat od Silvana Paolucciho. Je čas změnit stará a nefunkční strachů-plná paradigmata a přesvědčení za nové postoje, spojené s důvěrou, sebe-přijetím a poznáním, za nové pohledy na sebe samé, na druhé, na naši realitu. JE ČAS..

Pro pochopení smyslu toho, co se nám děje ve vztazích i v životě, je základní předpokladem uvědomění si, že jsme zde každý za sebe a hlavně kvůli sobě – abychom prožívali a poznávali sebe prostřednictvím naší interakce s okolím a tak se vyvíjeli směrem k uzdravení a přijetí všech svých součástí. Jakmile dojdeme k vlastní „celistvosti“, nepříjemné prožitky ve vztazích a v životních situacích přestaneme zažívat, neboť je již pro vlastní evoluci nepotřebujeme.

Pokud tedy chceme skutečně poznat sebe sami, je dobré poznat mechanismus „zrcadlení“. Zorientovat se v tom, co o nás naše vztahy vypovídají, nám také velmi pomůže k tomu, abychom v nich dokázali být spokojení a obklopovali se lidmi, se kterými budeme spolupracovat a nikoli bojovat.

Naše vztahy mají velký potenciál ukázat nám, jak na tom ve svém vývoji skutečně jsme.

Pokud máme se vztahy problémy a utíkáme od nich a od světa, unikáme sami před sebou. Izolace ať již v městském bytě či na samotě v horách ve většině případů nevede k hlubšímu poznání. Ztrácíme tak zpětnou vazbu a zbudujeme si zcela jiný obraz o sobě samých.

Proto, abychom byli schopni začít poznávat smysl toho, co se nám děje, je důležité si vytvořit prostor, ve kterém si víceméně sami se sebou ujasňujeme, kdo jsme, jaké jsou naše přání, plány, vize a pozorovat, jaké jsou naše myšlenky. Tato forma „ústraní“ může mít řadu podob: od procházek v přírodě, meditaci, jízdy na kole, psaní nějaké formy deníku a svých myšlenek,… možností je celá řada.

Své vztahy si vybíráme a tvoříme sami (často nevědomě) a to, jak se v nich cítíme, je odrazem toho, jak se cítíme mi uvnitř sebe samých. To, jak se k nám vztahují druzí, vždy odráží, jak se k sobě zároveň vztahujeme my sami. Na nejjednodušší úrovni si toho můžeme často všimnout při změně kolektivu – jako je přechod do nové školy, práce, nového partnerského vztahu… Pokud se nezměníme a pouze změníme vztahy nebo prostředí, často se velmi brzy nacházíme ve velmi obdobné situaci, jako předtím. Naopak pokud prostřednictvím poznání změníme něco uvnitř, nemusíme často ani změnit vnější prostředí a najednou se cítíme úplně jinak. Příkladem může změna v situaci, kdy ti, co nerespektovali náš názor, se o něj najednou zajímají, přestávají se k nám chovat přezíravě.

Někdy je změna prostředí, např. pracovního, nutná, ale v novém už se vše odvíjí zcela jinak. Za chvíli máte místo, kde se cítíte dobře. Máte takovou zkušenost?

TO, JAK VYPADAJÍ NAŠE VZTAHY, ODRÁŽÍ, JAKÝ JE NÁŠ VZTAH K SOBĚ SAMÝM.

Proto se lidí často ptám – Opustil vás někdo? V čem jste se opustili vy sami?… Okradl vás někdo? V čem se vy sami ve svém životě okrádáte? Máte pocit, že vám někdo brání v tvořivosti? Čím si vy sami bráníte v tvorbě?… Myslíte, že vás partner podvádí? Máte dostatečnou hodnotu pro sebe samotné, myslíte si, že má důvod, abyste pro něj byli jedineční?

Dluží vám někdo? V čem dlužíte sami sobě? A takto by se dalo pokračovat. A potom hledáme… a většinou nacházíme nečekané souvislosti.

Aby nám toto fungovalo, musíme si uvědomit, že naše optika ve vztazích je často velmi omezená a zkreslená. Pokud nám naše situace vytváří určitou zkušenost, očekáváme, že to takto funguje všude… Vybíráme si nevěrné partnery a většinou máme to tak takové kamarádky, které to mají podobně. Zgeneralizujeme to tedy v tvrzení a přesvědčení „všichni muži jsou takoví“…

Je známou skutečností, že pokud léčíme nějakou závislost, první, o co se terapeuté snaží, je, jak dostat pacienta z jeho každodenních vztahů. Takový člověk totiž většinou žádné jiné lidi než narkomany a dealery mezi kamarády nemá. Dívá se často na svět optikou, kde žádní jiní lidé téměř nejsou a pokud ano, tak jsou nudní a nezajímají jej. Ale takto to funguje ve všem.

Je to právě proto, že to, co vidíme okolo sebe, odráží naše očekávání a naše vnitřní přesvědčení o světě a realitě. To, že pak je taková naše zkušenost, nám potvrzuje, že to tak je, a my si myslíme, že to nelze změnit, protože svět je prostě takový. Nevidíme ale, že svět je takový, protože ho takový spolutvoříme.

Pokud toto prohlédneme, zjistíme, že si své vztahy můžeme tvořit mnohem svobodněji, než si myslíme.

Gregg Braden, americký vědec a spisovatel, který spojuje moudrost našich předků s poznatky nejmodernějších objevů, popisuje typy zrcadel vztahů. Vychází ze starých gnostických textů nalezených v tzv. Svitcích z Mrtvého moře, které nám zanechali Esejci.

Kdo byli Esejci?

Esejci byli komunitou lidí, kteří žili v Palestině v blízkosti města Qumran a vedli duchovní život. V jejich společenství se učil také Ježíš Kristus. Zabývali se zemědělstvím a léčitelstvím, měli mistrovské znalosti o vlastnostech bylin, krystalů a barev a energií a živili se vegetariánskou stravou. Přirozeně spolupracovali s jemnohmotnými energiemi, zvláště s anděly. Brázdili poušť, buď samy či ve společnosti a nabízeli novou vizi vztahu mezi duchem a hmotou a léčitelskou pomoc těm, kdo ji potřebovali.

Esejci ve svých hodnotných zprávách popisují, jakým druhem zkušeností člověk ve svém poznání prochází a jak se potřebuje naučit na ně nahlížet. Popisují, jak nám různé vztahové zkušenosti mohou pomoci nahlédnout do nás samotných a jak díky takovým pochopením své vztahy proměňovat. Je to 7 zrcadel vztahů.

První esejské zrcadlo PŘÍTOMNÉHO OKAMŽIKU nás informuje o tom, co sami vysíláme do okolního světa.

Velmi často to, co se nám ve vztazích nelíbí a co nám způsobuje problémy, pouze odráží naše vlastní vnitřní postoje či chování či případně ukazuje to, co bychom chtěli dělat, ale nedovolíme si to. Pokud nás někdo okrádá, nebo nerespektuje, ukazuje se, že mi sami okrádáme sebe, nebo na nějaké úrovni někde bereme to, co nám nepatří. Pouze to nepovažujeme za špatné.

Příklad:

•Někomu vykradou auto a vezmou pouze jeho oblíbená CD, u kterých relaxuje. Ukáže se, že si již dlouho nedopřál čas si je pustit a doma v klidu relaxovat. Obecně se okrádá o čas pro sebe ve svém životě. •Šéf v práci nás stále opravuje a nevěří, že se nám něco může podařit bez chyby. Ukáže se, že mi sami máme strach z chyb a nevěříme, že se nám věcí v životě podaří dotáhnout. Také nevěříme druhým a raději vše děláme sami, aby neudělali chybu…

Druhé esejské zrcadlo KRITICKÝCH POSTOJŮ nám ukazuje to, co v tomto momentě posuzujeme, soudíme, či odsuzujeme.

Třetí esejské zrcadlo TOHO, ČEHO JSME SE VE SVÉM ŽIVOTĚ VZDALI nás prostřednictvím své moudrosti požádá připustit možnost, že v naší nevinnosti se bezelstně vzdáváme velkých části sebe samých, abychom přežili naše životní zkušenosti.

Čtvrté esejské zrcadlo ZÁVISLOSTÍ nám ukazuje nás samotné ve vztahu k našim závislostem. Často se nám v průběhu let stane, že si osvojíme a přijmeme vzorce chování, které se pak pro nás stávají natolik důležitými, že re-organizujeme zbytek našeho života ve snaze jim vyhovět. Tyto vzorce nás často spoutávají, vytváří návyky a často je opakujeme proti své vlastní vůli. Díky tomu se pomalu vzdáváme věcí, které máme nejraději – opustíme je, vynecháme je ze svých životů.

Páté esejské zrcadlo MATKY A OTCE je snad nejvíce fascinující. Prostřednictvím charakteru vztahu s našimi rodiči můžete vidět, jaký máme vztah k mužskému a ženskému principu a k božské podstatě.

Šesté esejské zrcadlo, nazývané „TEMNÁ NOC DUŠE“ nám ukazuje naši skutečnou podstatu. Když jsme sami, nazí, bezbranní, zbaveni jakékoli masky, objeví se všechna naše síla a to je to místo a ten moment, kdy pochopíme potenciál naší vlastní vnitřní síly.

Sedmé esejské zrcadlo PŘIJMUTÍ „JÁ“ je nejjemnější a nabízí nám přes naše vztahy poznání, že každý aspekt našeho osobního života je perfektní takový, jaký je včetně událostí, tvarů a hmotnosti našeho těla, našich osobních úspěchů v akademické, pracovní nebo sportovní sféře a že vše je v pořádku tak, jak se to děje a to nehledě na skutečnost, zda dosáhneme cílů, které nám byly stanoveny ostatními. Přes nabídnutou otázku: „K jakému modelu se připodobňuji pro měření mých výsledků? Jaký metr používám?“ jsme vyzváni, bychom se podívali na naše úspěchy v životě bez externích hodnocení a srovnání.

—

Jak se naučit změnit naše postoje a tím i kvalitu našeho života a vztahů?

Pokud cítíte vnitřní potřebu a chuť udělat ve svém životě opravdové a trvalé změny, můžete si osvojit způsob, jakým se vyznat v pochopení toho, co se nám v našich životech děje a jak změnit naše postoje a následně naše vztahy a životné situace.

Mezinárodní asociace INSPIRÁLA připravila stejnojmenný seminář ESEJSKÁ ZRCADLA VZTAHŮ, kterým provádí lektorka Jitka Třešňáková

•06.- 07.12.2014 – Bratislava v hotelu Tatra****

•31.01. – 01.02.2015 – Praha